Hned na začátek je však důležité upozornit, že děti se silově trénují od chvíle, kdy začnou být aktivní – od zdvihání hlavy přes hravé aktivitní pohyby až po lezení. Kdo si sám vyzkouší tyto základní vývojové pohyby, rychle pochopí, že mají silovou komponentu.
Jakmile děti ovládnou základní motorické dovednosti a začnou se věnovat sportu (často již ve čtyřech letech), vyžadují od nich sporty jako hokej, fotbal či basketbal značnou fyzickou sílu. Hokejista například potřebuje kromě rychlosti také sílu, aby mohl efektivně střílet puk. Pro zlepšení vertikálního skoku v basketbalu je nezbytné zvýšit sílu. Toto platí i pro mnoho jiných sportů, včetně plavání a atletiky.
Kdy je ideální začít se silovým tréninkem a jak je to s vlastním zvedáním zátěže?
Otázka ideálního věku je komplexní. Hraje zde roli zralost dítěte, jeho schopnost vnímat pokyny a také rizika spojená s jeho sportovními aktivitami. Silový trénink by měl být součástí pohybového režimu, nikoli jeho jediným prvkem. Jeho kompletní vyloučení by však bylo chybou. I když bychom se snažili zabránit dětem ve zvedání těžších předmětů, často se tak rozhodnou samy, ať už je to z důvodu pomoci s nákupy či jinými domácími pracemi. Po nástupu do školy pak nosí těžké batohy a stráví mnoho času sezením, což také může zatěžovat tělo. Správně navržený silový trénink může být pro děti prospěšný, pokud je prováděn pod dohledem a s důrazem na techniku.
Mýty o tom, že silový trénink může zpomalit nebo zastavit růst dětí, nejsou vědecky podložené. Samozřejmě, jakékoliv riziko spojené s tréninkem existuje, ale při dodržení správné techniky a metodiky je minimální. Správně provedený silový trénink může dětem přinést mnoho benefitů, od zdraví přes výkonnost až po sebevědomí. Navíc, silový trénink lze provádět hravou formou, která děti bude bavit a motivovat.
Zpracoval: pohybový specialista Jan Kulhánek
