V praxi se často setkávám s případy starších dětí, jejichž rodiče je přivádějí do mé ambulance kvůli bolestem zad, nohou, hlavy, nebo pozorovaným posturálním asymetriím. Během anamnézy často kladu otázky jako „Lezl váš syn“? nebo „Ve kterém měsíci začal chodit?“ Odpovědi se liší, přičemž běžné reakce zahrnují výroky typu „Nevím“, „Ne, byl velmi rychlý a brzy se postavil na nohy“, „Plazil se, ale nelezl“ nebo „Byl velmi rychlý a začal chodit již ve věku jednoho roku“. Tyto odpovědi často nejsou pro fyzioterapeuta to, co by chtěl slyšet. Fyzioterapeut velmi rád slyší, že dítě lezlo, začalo chodit samostatně ve věku přibližně až po 12 měsíci a lezlo delší dobu (třeba 3 měsíce) předtím, než se postavilo.
Dalším znepokojivým signálem je, když rodiče uvádějí, že jejich dítě je nešikovné a často zakopává, ale v předškolním věku se tato problematika neřešila. S odstupem času se ocitáme v situaci, kdy je dítě ve věku 10–12 let vyšetřováno v ordinaci s bolestí. Jednou z možných příčin může být právě opomenutý milník lezení, který je zásadní pro řadu důležitých vývojových aspektů. Velmi často se stává, že děti a juniory vracíme v jejich vývoji zpět, aby si mohli doplnit potřebnou „dávku“ lezení.
Tato fáze přináší řadu důležitých přínosů:
- Lezení posiluje svaly, zlepšuje koordinaci a zvyšuje celkovou fyzickou obratnost. Děti se učí koordinovat pohyby rukou a nohou, což je důležitý základ pro chůzi, běh a další fyzické aktivity.
- Lezení stimuluje mozek a přispívá k rozvoji nervových spojení. Koordinace pohybů mezi levou a pravou stranou těla může podporovat lepší komunikaci mezi hemisférami mozku, což má pozitivní vliv na učení a kognitivní schopnosti.
- Lezení po čtyřech pomáhá dětem lépe vnímat vzdálenosti a rozvíjí jejich schopnost posuzovat prostor. Tato dovednost je důležitá pro další aktivity, jako je házení a chytání míčů, čtení a psaní.
- Při lezení mohou děti interagovat s okolním prostředím a s ostatními lidmi z nových perspektiv, což podporuje jejich sociální a emoční dovednosti.
- Když děti zkoumají svět lezením, učí se být nezávislejší a získávají sebedůvěru při překonávání fyzických výzev.
- Lezení a pohyb na všech čtyřech může pomoci v prevenci plochých nohou tím, že podporuje správnou formaci nožní klenby.
Přeskočení fáze lezení může mít pro některé děti určité důsledky, i když je třeba poznamenat, že každé dítě se vyvíjí individuálně a některé děti mohou být i bez lezení plně zdravé a vyvíjet se normálně. Lezení po čtyřech je důležité pro rozvoj motorických dovedností, koordinaci a senzorickou integraci. Zde jsou některé možné důsledky přeskočení této fáze:
- Zpoždění ve vývoji motorických dovedností: Lezení posiluje svaly potřebné pro další fáze vývoje, jako je chůze, běh a skákání. Děti, které tuto fázi přeskočí, mohou mít později problémy s těmito dovednostmi.
- Problémy s koordinací a rovnováhou: Lezení pomáhá rozvíjet koordinaci mezi rukama a nohama a také podporuje rozvoj rovnováhy.
- Senzorická integrace: Lezení podporuje senzorickou integraci, což je proces, při němž mozek řídí a interpretuje smyslové vjemy. Děti, které neprošly touto fází, mohou mít později problémy se zpracováním senzorických informací.
4. Vizuálně-motorické dovednosti: Lezení podporuje rozvoj vizuálně-motorických dovedností, jako je schopnost koordinovat pohyby očí a rukou, což je důležité pro činnosti jako psaní a kreslení.
5. Sociální a emoční vývoj: Při lezení děti zkoumají svět kolem sebe, což může podporovat jejich nezávislost a sebedůvěru. Vynechání této fáze může mít vliv na tyto aspekty vývoje.
Pojďme podpořit naše děti v lezení ať jsou to batolata nebo děti ve školce nebo ve škole!
Aktivity pro malé i velké:
- Postavte jednoduchou překážkovou dráhu z domácích předmětů (polštáře, krabice) a povzbuzujte děti, aby ji zdolaly lezením.
- Hrajte hry, kde děti napodobují zvířata (medvědí chůze, krabí chůze, chůze raka nebo psa), což podporuje různé styly lezení.
- Starší děti vezměte na lezeckou stěnu
- lezení obecně zapojuje téměř celou svalovou soustavu.
- děti předškolního věku byste neměli zatěžovat jednostranně. Co se lezení týče, tak např. vynechejte prosté visy v jedné poloze.
- s ohledem na nedokončenou osifikaci kostí a kloubů dbejte na to, aby děti neseskakovaly z velké výšky. Dítě by mělo optimálně seskakovat z výšky, která je v úrovni jeho kolenou. Nechráníme tím pouze kosti a nosné klouby, ale také páteř a hlavu. Pokud dochází k seskoku z vyšší výšky, je zapotřebí opatřit pro doskok měkkou žíněnku nebo duchnu
- v předškolním věku by mělo docházet k vytváření zásobárny pohybů, ale zase není potřeba děti učit technikám
Zpracovala: Mgr. Jana Slusarčuková, DiS.
