Vzhledem k tomu, že už mi nebylo 20, tak jsem se ze začátku rozhodla pro to nejjednodušší – vyhledat nějakého bezvadného odborníka přes Mojžíšovku. Nepila jsem, nekouřila už asi 4 roky, sportovala, takže jsem to chtěla doplnit o nějaké to cvičení.
O Janě Slusarčukové jsem slyšela zpovzdálí, že „pomáhá ženám otěhotnět“, ale nemyslela jsem si, že ji budu někdy potřebovat.
Jana koukla na stavbu těla (nic moc :-D) a řekly jsme si, co je pro mne prioritou. Dala mi do začátku pár cviků, které jsem měla 2krát denně cvičit. Jako start to bylo zábavný. Po týdnu ještě dobrý, po 14 dnech opakující se nuda, ale všimla jsem si, že se mi zlepšily i bolesti zad a krku, což pro mne bylo též dost důležité. Cvičení jsem začala brát jako automatiku, prostě jako když si dáte ráno čaj. Ale především poháněcí motor byl ten vysněný cíl.
Jako bonus jsem se rozhodla jít do mobilizace kostrče. Něco jsem si o tom načetla, navíc k Jane jsem si postupem času vytvořila důvěrnější pouto, takže jsem se nemusela ani stydět. Jana mne na vše připravila a vysvětlila do detailu, takže jsem se nebála. Věděla jsem, že pro sebe dělám, co můžu, takže i atmosféra doma se zlepšila a už jsme tolik neřešili samotné početí, což je taky velmi důležité.
Z pohledu gynekoložky nebyl žádný problém, takže jsem se psychicky uvolnila, užívala jsem si cvičení, výlety, prostě jsme „žili“.
Já cvičila dál a když mi jednoho dne Jana zavolala, co nového, mohla jsem ji s úsměvem na rtech říct, že nosím pod srdcem už několik týdnů malého tvorečka.
Nemohla jsem tomu sama uvěřit. Jsem přesvědčená o tom, že díky cvičení jsem tělo psychicky uvolnila, ale zároveň cvikově posílila. Jana je profesionálka, která nemaže med kolem pusy, ale opravdu se snaží s vámi něco udělat. A tím ji mockrát děkuji.
Těhotenství proběhlo v pořádku a teď už tady chovám malého chlapečka.
