O fyzioterapii

Musíme položit základovou desku, než postavíme dům

Fyzioterapie je obecně považována za první možnost léčby klienta s bolestí a pohybovými obtížemi. Cvičení pod důsledným vedením terapeuta nese své ovoce, zároveň je však dobré naučit se aktivně využívat potenciál těla i mysli. O jejím vlivu na zdraví, kondici a celkovou životní rovnováhu hovoříme s Mgr. Janou Slusarčukovou, DiS.

Otázka na úvod se nabízí: je fyzioterapie při léčbě bolesti nezbytná?

Fyzioterapie je především důležitou součástí komplexního přístupu multidisciplinárního týmu, který pečuje o klienta, nemusí být nutně nezbytná. Fyzioterapie se stará o rovnováhu. Umí jednu část našeho těla zaktivovat a zároveň jinou zastavit v přílišné aktivitě, a tím docílit rovnováhy, kterou potřebujeme k životu. A to ve smyslu rovnováhy nejen fyzické, ale i psychické. Otázka by stejně tak mohla znít – budete mít bolesti, pokud vaše tělo bude fungovat v rovnováze?

Jak se stane, že pohyb způsobuje bolest? Co nejčastěji děláme špatně? 

Nejde pouze o důsledek pohybu. Je mnoho příčin, které mohou způsobit bolest, ať již je to držení mobilního telefonu s předkloněnou hlavou, nevhodný postoj u pracovní pozice, nebo třeba pracovní stres. Svoji roli hraje také psychika – mnohdy máme „ukryté kostlivce“ někde hluboko v nás, a protože o nich nemluvíme, doslova si zaděláváme na bolest, jako třeba právě na bolest zad.

Co je pro vás při práci nejdůležitější?

Jednoznačně je to spolupráce s aktivním klientem, spolupráce v rámci týmu, vzájemný respekt a důvěra a  svoboda ve smyslu výběru metod.

 Z čeho vycházíte při vaší fyzioterapii, na čem je postaveno vaše cvičení?

Vždy vycházím z individuálního vyšetření a díky tomu i individuálně určím, které metody využijeme, co bude terapií první volby. Velmi ráda pracuji metodami, které vycházejí z toho nejjednoduššího, jako například z vývojové řady člověka do jednoho roku, které popsal již prof. Vojta nebo prof. Kolář, ale to je jen vlastní oblast cvičení (smích). Aby tělo mohlo cvičit, musí se vyladit v rámci oběhové soustavy nebo třeba lymfatického systému… Nejprve musíme položit základovou desku, než postavíme dům.

Je toto cvičení skutečně pro každého? 

Ano, cvičit může každý.

Jak u vás probíhá fyzioterapeutické vyšetření, na co se připravit?

Nejprve je potřeba si povídat. U lékařů se tomu rozhovoru říká odběr anamnézy, u nás tomu říkáme „najdeme příběh”. Pro začátek terapie je to velmi důležitá část, který rozkryje někdy velmi podstatné informace. Následují diagnostika a vyšetření, které díky propojení s informačními technologiemi umíme vizualizovat a tím klientovi lépe ukázat, o co v jeho těle jde. Když vše s pacientem probereme, následuje vlastní terapie a poté nezbytná kontrola, dále vždy stanovíme možnosti pro domácí terapii a termín další návštěvy.

Jaké metody fyzioterapie nabízíte a je možné je zopakovat?

Máme velkou škálu možností od těch nejjednodušších, kdy postupně klienta aktivujeme individuálním cvičením, nordic walkingem, skupinovým cvičením. Někdy ho zase třeba musíme vrátit zpět do méně náročného módu. Fyzioterapii přizpůsobuji tak, jak potřebuje klient na základě vyšetření.

Za jak dlouho můžu čekat výsledek a zbavím se bolesti rychle a natrvalo?

Je mi jasné, že každý z nás chce slyšet ANO. Rychle, natrvalo. Bohužel pokud tělo bylo v nerovnováze dlouho, potřebuje opět určitý čas k tomu nabrat znovu sílu, získat rovnováhu a vyladit se pro další fungování. Nemohu konkrétně říci – bude to za měsíc, za dva. Mohu zodpovědně říci: „Mám osobní zkušenost nejen v roli terapeuta, ale také pacienta, fyzioterapii mám vyzkoušenou a stále ji zkouším především sama na sobě, na svém těle.“ Vím, že našim klientům nabízíme osvědčené metody, které jsou účinné, a budeme-li pracovat společně, určitě ujdeme kus cesty vpřed.

Jak často je dobré věnovat se nějaké fyzické aktivitě?

Tak často, jak vás to baví a přináší vám to radost a uspokojení.

Co je základem úspěšné fyzioterapie a co je motivací k zachování optimálního stavu?

Myslím, že otevřená mysl, srdce a vědomí, že jsem to především já, kdo chce žít v rovnováze. Co myslíte vy? (smích)

Foto: Archiv Mgr. Jany Slusarčukové, DiS.

 

Část z připravovaného rozhovoru …