Článek napsala Michaela Mikysková a vyšel v Quartier Magazínu
Zastávka první: Jana & vstupní vyšetření.
K majitelce JS-FYZIO Janě Slusarčukové se objednávám značně sebevědomá. Až na občasnou ztuhlost krční páteře mě nic nebolí, pravidelně chodím cvičit a denně nachodím kolem osmi tisíc kroků. Cítím se prostě dobře, takže moje tělo bude jistě v ukázkové kondici.
Začínáme rozhovorem, který jí přiblíží moji anamnézu. Podrobně se ptá, co jsem si kdy zlomila, jaké operace prodělala, kde a jaké mám jizvy. Odzbrojuje mě dotazem, jestli mám vytržený nějaký zub. Totiž i taková banalita jako chybějící osmička může souviset s bolestí – třeba nepříjemnou migrénou.
Jana všechno pečlivě vyplňuje do interní aplikace, kde na grafu lidského těla postupně červenají místa, která zmiňuji – zlomenina levé holeně, operace kýly, vytrhané „moudráky“. Ptá se mě také, jaké sporty jsem v minulosti dělávala, a zjišťuje, jestli jsem v rámci nich nebyla roky jednostranně zatížena. Bez kompenzace, samozřejmě.
Pak přichází na řadu samotné vyšetření metodou MFK neboli manuální fyzioterapeutické korekce. Je dílem fyzioterapeutky Martiny Končalové, která jejím vývojem strávila třicet let. Jedná se o sofistikovanou metodu péče o pohybový aparát.
Skládá se ze série zhruba čtyřiceti jednoduchých „cviků“ ve stoje i vleže, které odhalí vaši svalovou kondici, a přesně určí, jaké svaly jsou ochablé nebo naopak přetížené. Ačkoli „cvik“ není to správné slovo, reálně jde spíš o snahu odtlačit terapeuta od sebe nebo naopak udržet jeho tlak na jednotlivé části vašeho těla.
Pokaždé, když svaly zaváhají, při vyvíjeném tlaku se roztřesou, povolí, chytí křeč nebo se vůbec nezaktivují, zaznamená to terapeut do systému. To samé udělá i v případě, že daný sval zareaguje dobře a v plné síle.
Postupně se tak na grafu lidského těla v počítači vytváří barevné zóny – od bílé přes různě syté odstíny červené až po rudou. Cvik za cvikem mi Jana otestuje každý sval na těle doslova od hlavy až k patě.
Mým nejoblíbenějším se stal na první pohled primitivní test, kterému přezdívám „palec-malík“. Ostatně, zkuste si ho taky. Spojte proti sobě palec a malíček jedné ruky a držte! Teď poproste partnera nebo kolegu, aby vám spojené prsty od sebe oddělil. Že je to nejjednodušší věc na světě? Aha, no tak si to nejdřív opravdu zkuste!
Momentem zahájení terapie získáte obdobu elektronické zdravotní karty, kam se každá vaše návštěva zaznamenává včetně všech výsledků. Jednotliví terapeuti tak mají přehled, co s vámi dělal kolega před nimi, a jaké jste měli skóre. Přístup do ní máte kdykoli i vy, a můžete si tak průběžně kontrolovat a vyhodnocovat svůj progres.
Vyšetření končí a já jsem poprvé v rozpacích. Moje svaly rozhodně nezafungovaly tak, jak jsem si představovala. Finální graf je neúprosný – zářivě svítící rudé plochy většiny těla na první pohled převažují. Výsledek: 38 procent. „To znamená, že 38 procent svalů ve vašem těle funguje správně. Zbytek je oslabený, nebo přetížený,“ vysvětluje fyzioterapeutka Jana Slusarčuková a postupně proklikává jednotlivé svaly a ukazuje, které jsou na tom nejhůře, a kterým se naopak daří dobře. Těch, pravda, moc není – vlastně jen ty na nohách.
Svaly vrchní části těla mám v podstatě kompletně „zavařené“, svaly hrudní páteře připomínají kámen. To je ale jen jeden z poznatků, které vyšetření přineslo. Procentuální úspěšnost totiž reprezentuje pouze aktuální kondici svalů, a ta se může výrazně měnit podle toho, jak aktivně odpočíváte, kvalitně jíte a dostatečně spíte.
Klíčová je především chybovost v jednotlivých partiích páteře. Tu odhalí následný graf, který na první dobrou připomíná tetris. Různě barevné kostičky znázorňují, na kolik je daná oblast zad (krční páteř, hrudní nebo bederní) zatížená a kolik chyb ještě zvládne, než začne bolet. Nebo hůř.
Další oči otevírající záležitostí je analýza zátěže obratlů páteře a vnitřních orgánů. Svaly jsou totiž v přímém kontaktu s našimi orgány, a tak se jejich vzájemná kondice hodně ovlivňuje. Já bych se dle výsledků měla zaměřit hlavně na plíce, játra i střeva – jestli to nebudou i ta večerní vínečka…
Když dořešíme aktuální stav mého těla, pokládá mi Jana další dobře mířenou otázku: Co děláte pro svoje tělo dnes? Na to jsem připravena! Chodím do posilovny a jedu hlavně dřepy na zadek a nohy a taky sedy lehy, protože kdo má ploché břicho, je šťastný. Nebo ne?
Jana mi vysvětluje, že červené, natož tmavě červeně označené svaly bych vůbec posilovat neměla. Takový sval potřebuje přesný opak – relax a péči. Přetížené svaly bolí, jsou zkrácené a mohou ovlivňovat blokády. Mile mě také upozorňuje, že co jsem vkročila do ordinace, nepřestala jsem v ústech drtit žvýkačku. Je to hrozný zlozvyk, já vím, ale nemůžu si pomoct! Současně si tak ale opakovaně přetěžuji čelistní svaly, od kterých mě v budoucnu může pěkně bolet hlava. „Zkuste tohle,“ směje se a podává mi krabičku s větrovými bonbonky.
Hned poté zahajujeme i první terapii. S mými výsledky mi doporučuje stimulaci neurolymfatických bodů. Je to osvědčený způsob, jak klientovi a jeho „zavařeným svalům“ rychle ulevit a spočívá v tlaku na přesně určená místa s cílem rozproudit lymfu, a odvést tak z těla zatěžující látky. „Tuto metodu u nás ovládá každý terapeut, aby dokázal klientovi rychle a účinně pomoci,“ doplňuje Jana s tím, že se možná budu cítit unavená a mám po zbytek dne hodně pít.
Taky dostávám první domácí úkol – správné dýchání. Párkrát si to s Janou nacvičíme, přičemž cílem je tohle „cvičení“ praktikovat pětkrát denně dvě minuty. To je mi sympatické, nedostávám pro mě nesplnitelné úkoly ani nemusím nijak dramaticky překopávat svůj životní styl. Nikdo vám tu nic nezakazuje, jen doporučí. Protože abyste skutečně došli změny, musíte se pro ni rozhodnout vy sami.
Na závěr terapie znovu zkoušíme cvik „palec-malík“ a hle – najednou stisk udržím bez větších problémů. Odjíždím z hradeckých Věkoš s otevřenou pusou, z auta vyhazuju balíček žvýkaček a minimálně na nějakou dobu ruším „břišní pekáče“ v posilovně. Wow.
Zastávka druhá: Honza & fyziotrénink
K jedinému muži týmu Fyziopointu vyrážím zhruba deset dní po vstupním vyšetření u Jany. Čeká mě první fyziotrénink, kde mi Honza ukáže, jak a co můžu vlastně cvičit, abych posílila svaly, které jsou připravené, a protáhla či zrelaxovala ty oslabené a přetížené.
Nejdřív ze všeho mě ale opět čeká MFK vyšetření. Je to důležité, aby si terapeut ověřil, jak postupuje terapie, zda se monitorované oblasti svalů zlepšují. Procentuálně jsem na tom o malinko hůř, pravda, o uplynulém víkendu jsem toho mnoho nenaspala, ale snížila se mi chybovost v oblasti krční i hrudní páteře a svaly kolem hrudního koše z temně rudé lehce zesvětlaly.
Pozitivní progres zaznamenaly i vnitřní orgány, hlavně játra a střeva. Super! Pořád toho ale se svým grafem mnoho cvičit nemůžu, přesto mi Honza ukáže dva, pro můj stav bezpečné, cviky na nohy. A protože smutně koukám, jestli by opravdu nešlo i něco na to břicho, předvede mi takový, který nezatíží moji přetíženou a rudě svítící přední stranu, ale zapojí spíše šikmé svaly břišní.
Kontroluje také „domácí úkol“ od Jany – správné dýchání do břicha. Dostanu pochvalu s mírnou korekcí výdechu a pak už řešíme pohybové stereotypy. Ptá se mě, jak si sedám ke snídani nebo vyndávám pračku.
Taky si při každé příležitosti dáváte nohu přes nohu a ke všemu se ohýbáte s nataženýma nohama? Zkuste o svých návycích přemýšlet a vědomě je přenastavovat – k té snídani zkuste zasednout do tureckého sedu a k pračce si výjimečně dřepněte. „Velká změna je o malých krůčcích každý den,“ potvrzuje Jan Kulhánek.
Zastávka třetí: Maruška & fascie
K Marušce se o týden později vyloženě těším. Jana i Honza mi slibovali, že tahle terapie je ze všech nejpříjemnější. Vlastně taková celotělová masáž a to já tedy rozhodně můžu.
Fascie neboli česky povázka by se laicky dala popsat jako tenké pouzdro, kterým je obalen každý sval v těle. Jejich účinnou stimulací můžeme daný sval buď zrelaxovat, nebo naopak zaktivovat.
Jako první mě ale čeká tradiční MFK test, který mimo celkové svalové kondice ukáže, které svaly právě dnes potřebují uvolnit a které by naopak potřebovaly spíš trochu „nakopnout“, aby byly v celkové harmonii.
Postupně mi pak jednotlivé fascie buď zahřívá vonným olejem a zkušeným dotekem protahuje, nebo chladí pomocí speciálního chladivého gelu. „Výhodou kombinace této masáže a MFK vyšetření spočívá v tom, že terapeut přesně ví, jak na konkrétní sval působit, abyste se dočkala úlevy,“ vysvětluje rozdíl oproti klasické masáži „naslepo“ Marie Bártová. A to mohu jen potvrdit. Nejenže je to příjemné, ale taky opravdu efektivní.
Druhý den mě opouští ztuhlost krku z klimatizace a je mi prostě fajn! S Maruškou jsem týden poté absolvovala i skupinovou lekci, protože kromě terapie fascií se věnuje i fyziotréninku. A víte co? Bylo to super! Měla jsem štěstí na lekci pro začátečníky, ale přesto jsem si mákla. Výhodou je, že každý cvik podléhá Maruščině pečlivému oku, takže vás hlídá, abyste jej provedli opravdu správně a bezpečně.
Zastávka čtvrtá: Petra & pánevní dno
Od poslední štace svého „fyziosprintu“ jsem vůbec nevěděla, co čekat. Svaly pánevního dna mi do té doby nikdo nevyšetřoval. Navíc jsem za sebou měla náročný týden a bylo mi všelijak.
Že mě čeká klasické MFK vyšetření jsem tušila, a jak jsem očekávala, nedopadla jsem procentuálně nejlépe. Odpočinek, vyváženou stravu a spánek zkrátka neošidíte. A tak mi na místě fyzioterapeutka Petra vymyslela terapii na míru.
Petra Žilková se specializuje na gynekologické a urologické obtíže, tudíž jsou jejími klientkami především ženy po porodu, těhotné či plánující otěhotnění. Přestože děti ještě nemám, dopřála mi komplexní vyšetření prostřednictvím ultrazvuku, změřila rozestup břišní stěny i poradila, jak správně dýchat, aby se orgány pánevní oblasti pořádně nadechly.
„Hluboký nádech do břicha, do hrudníku a do kyčlí. Maximálně ale pětkrát za sebou, jinak by se vám z množství kyslíku mohla motat hlava,“ říká s úsměvem Petra Žilková. Mimo to pracuje také s metodou Ludmily Mojžíšové, kterou ocení všechny nastávající maminky nebo ženy snažící se otěhotnět.
Tak a jsme v cíli. Cítíte taky ten pocit euforie? A teď si vezměte, kdybyste ho okusili na vlastní kůži! Šla bych do toho znovu? Ano. Doporučuji Janu a její tým, kudy chodím? Ano. Pokud totiž hledáte impulz udělat ve svém životě změnu, tohle je to pravé.
Na začátku vám ve Fyziopointu možná rozbijí romantickou představu o vlastním těle, zároveň vám ale uleví a ukážou cestu. To, jestli se na i vydáte, jak o ní budete přemýšlet a co všechno vám nakonec přinese, je jen a jen na vás. Píšu, že to byl „sprint“, a vím proč. Ve skutečnosti je totiž cesta ke změně spíš maraton, běh na dlouhou trať, kdy musíte prostě vydržet, občas dokonce bojovat s vlastní hlavou, ale rozhodně stojí za to.
https://www.quartiermagazin.cz/articles/421/Muj_maly_fyziosprint/
