Pánevní dno?

Už jsem nad tím přemýšlela. Je to citlivé téma. Často se o tom mluví v médiích. Kamarádka mi říkala, že když si kýchne, tak to není jako před porodem.  Chci si to téma otevřít nebo radši budu čekat, jestli se to samo nezlepší, vždyť tak stará zase nejsem. Neměla bych přeci jen dojít ke gynekologovi? Třeba jsou na to léky. Nebo radši ještě ne, tak zlé to není a mám tolik práce. Až budu mít čas, tak se tím třeba budu zabývat … NAPADLO VÁS, ŽE BY UŽ MOHLO BÝT POZDĚ?

Co je vlastně pánevní dno? 

  • pojem pro kosti, orgány v malé pánvi, vazy a svaly
  • pánev jako kostěný celek je utvořena z kosti křížové, kostrči a pánevní kosti – ty se skládají z kost kyčelní, sedací a stydké
  • močová trubice s močovým měchýřem, pochva s dělohou, vejcovody, vaječníky, konečník jsou součást pánevního dna (tyto orgány mají svůj vazivový aparát)
  • svaly pánevního dna jsou ve třech vrstvách pod těmito orgány
  • celá oblast je protkaná lymfatickými drahami, vysoce cévně i nervově zásobená
  • jednotlivé vrstvy svalů mají svou specifickou funkci

Pojďme se teď více  zaměřit na tyto svaly. 

Z fyzioterapeutického hlediska nás nejvíce zajímá střední a hluboká vrstva. 

Střední vrstva je napnutá mezi sedacími hrboly, tím zajišťuje stabilitu pánve. Jednotlivá svalová vlákna střední vrstvy svalů doprovází močovou trubici, a tudíž hrají roli v uzavírání močového měchýře. Touto vrstvou prochází nejen močová trubice, ale i pochva. Proto se ženy po porodu mohou dočasně cítit „ochable nebo vytahaně“.

 Hluboká vrstva vede od spony stydké ke kostrči, kde obkrouží konečník a vrací se zpět ke sponě. Má velkou svalovou hmotu a několik funkcí. Podpírá zmíněné orgány a stará se, aby zůstaly ve správné pozici. Svým tahem udržuje vazivovou tkáň v dobrém napětí. Nazývá se centrum pohybu, protože je spojkou mezi dolními končetinami a trupem a zároveň mezi zádovými a břišními svaly.

Všechny svaly pánevního dna jsou příčně pruhované, tedy námi ovladatelné. Lze je tedy opět navrátit do kondice. 

Jaký mají význam svaly pánevního dna? 

    • všechny vrstvy svalů spolu s vazivovým aparátem zajišťují podpůrnou i ochranou funkci orgánům v malé pánvi a mají svůj význam při mechanismu kontinence
    • jsou součástí hlubokého stabilizačního systému (core), který funkčně propojuje hrudník s pánví a stabilizuje páteř
    • podílí se na správném držení těla
    •  svaly pánevního dna by neměly být ani v hypertonii (velkém napětí) ani v hypotonii (příliš uvolněné)
    •  zdravé svaly PD pruží a přirozeně reagují na zvýšení nitrobřišního tlaku (kýchnutí, kašel, skákání, běh…)
    • funkce je svěrací a zvedací

Fyzioterapeut pozoruje postavení pánve. (Podívejte se na sebe do zrcadla zepředu i z profilu. Stojíte-li spíše s prohnutou páteří, vypouklým bříškem a propnutými koleny? Pak jsou vaše svaly pánevního dna ve vysokém napětí. Mají tendenci k hypertonii a neumějí relaxovat. Jsou stále stažené. Sedíte-li v kanceláři, doma nebo ve škole tak, že máte kulatá záda a pánev je podsazená? Je to pohodlná poloha, ale neuvědomujeme si, že i naše svaly i orgány v této poloze, pokud je dlouhodobá a opakovaná, zpohodlní a mění svou polohu a tím i funkci. Chodíte často na vysokých podpatcích? Ano, i u toho jsou svaly pánevního dna ve větším zatížení.)

Jak v těhotenství, tak i v období menopauzy se mění napětí svalů pánevního. Vazivová složka ztrácí svoji pevnost a pružnost, dochází k úbytku svalové hmoty a tím přicházejí orgány o svou funkční podporu. 

Faktory nepříznivě ovlivňující pánevní dno: těhotenství, samotný porod, tělesná hmotnost (útrobní tuk), těžká fyzická aktivita, nedostatečná aktivita, zvedání těžkých břemen, úraz – pád na kostrč, chronický kašel, dlouhé sezení, urologické nebo gynekologické zákroky, císařský řez. 

Pokud je nedostatečná aktivita svalů PD, můžou nastat tyto příznaky: močová inkontinence, prolaps (sestup) dělohy, sestup přední stěny poševní (močový měchýř padá do pochvy), sestup zadní stěny poševní (střevo padá do pochvy), bolest, pocit tíhy a tlaku mezi nohama se zhoršením na konci dne, záněty dolních močových cest, sexuální dysfunkce (bolest při pohlavním styku), anorektální dysfunkce (únik plynů nebo stolice).

Pokud jste celý článek poctivě přečetli až do konce a máte ještě další otázky nebo pocit, že by nebylo špatné preventivní vyšetření pánevního dna, můžete kontaktovat Petru Žilkovou nebo se přihlásit na skupinové cvičení, právě se zaměřením na tuto problematiku.  Protože pleny jsme nosily, když nám bylo několik měsíců a nikdo z nás si zřejmě nepamatuje pocit, když jsme se jich zbavily, ale všichni tušíme, že je to krok zpět!

Pojďme si udržet komfort „vyladěného pánevního dna“ a investovat do milejších věcí než jsou inkontinenční pomůcky, co myslíte?

Pozn.: Články prezentované na webu js-fyzio.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem.  V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.